KATEŘINU NASH NÁROČNÉ PODMÍNKY V UNIČOVĚ NEROZHODILY. „STÁLE MĚ TO BAVÍ,“ PROHLÁSILA.

Kateřina Nash zvládla sobotní závod kategorie C v Uničově na jedničku. Suverénně vyhrála, své soupeřky porazila téměř dvouminutovým rozdílem. Možná i proto měla dobrou náladu a zářila úsměvem od ucha k uchu. Po slavnostním vyhlášení pak dlouho ochotně odpovídala na zvídavé otázky novinářů.  

Když jste viděla, co vás v Uničově čeká, neříkala jste si: „Ježíši, proč jsem sem jezdila?“

Někdy když vylezu z auta do té zimy a bahna, tak si občas v duchu říkám: „Sakra, proč já to vlastně pořád ještě dělám?" J. Ale přitom mě to stále baví.

Proč to tedy děláte? Právě proto, že vás to baví?

Asi ano, něco na tom je. Nejenom, že je to těžké a náročné, ale i životní výzva. To je na sportu to nejhezčí.

Řadu úseků jste běhala. Byla to taktika?

Hned v prvních okruhu mi bylo jasné, že musím jet hlavou a zbytečně neriskovat. Některé pasáže jsem radši běhala, abych měla funkční kolo. Pokud bych jela tím bahnem, kolo se okamžitě přestalo točit. Byl to sice docela dlouhý úsek, ale vyplatilo se to.

Stačila alespoň cílová rovinka, aby nějaké bahno povolilo?

To ne. Bahno se nedalo ani nikde oklepat, bylo to fakt strašně lepivý.

Kdy jste naposledy absolvovala tak těžký závod?

Poslední Světový pohár v Iowě byl také docela náročný. Tam bylo ale tekutější bahno a kolo víc fungovalo.

Zřejmě ani na chvilku jste nepřemýšlela, že byste závod nedokončila…

To vůbec ne, už kvůli fanouškům, kteří mě přišli povzbudit.

Možná si to neuvědomujete. Ale s takovým ohlasem fanoušků, jsem se letos setkal pouze u vás!

:-) Myslím si, že cyklokros je skvělý sport na sledování. Jsem ráda, že to baví i diváky. U nás je díky dosaženým výsledkům dlouholetá tradice. Proto jsem ráda, že se fanoušci přijeli podívat i do Uničova.

Jenže váš úsměv i v těch nejtěžších fázích je hodně nabíjecí a motivující...

:-) To byl spíš můj závodní výraz. Je to vždycky lepší, když jsou kolem diváci a neustále povzbuzují.    

Vaše vítězství bylo suverénní. Přesto…Sledovala jste i soupeřky?

Pozoruji, že v Čechách roste nová generace ženského cyklokrosu. Je skvělé, že máme spoustu mladých závodnic, pro které jsou vytvořeny dobré podmínky pro další vývoj. Dříve jezdili u nás závody kategorie C1 pouze ženy. Dneska už mají možnost i ženy a junioři, což je skvělé.

Po dvou letech jste se vrátila do Toi Toi Cupu. Jak jste si to užila, když jste vyhrála den po vašich devětatřicetinách?

Každé vítězství je krásné a já jsem ráda, že to vyšlo zrovna na mé narozeniny. Užila jsem si to. Ráda jsem se předvedla před českými fanoušky a sešla s rodinou a kamarády.“

Jak dlouho se v Čechách zdržíte a jak bude vypadat váš další program?

Do pátku budu doma v Prachaticích, pak odjíždím do Belgie. Budu startovat v sobotu v Antverpách, v neděli pojedu Světový pohár v Namuru. Potom se vracím na štědrovečerní večeři a pak na zpátky na otočku do Zolderu. Potom se vracím zpět do USA a do Evropy zase přiletím ve druhé polovině ledna, kde budu startovat na zbývajících dvou závodech Světového poháru ve Fuiggi a Hoogerheide, vrcholem pro mě bude mistrovství světa v Lucembursku.

Tam bude konkurence těžší. S jakými ambicemi budete odjíždět?

Myslíte? :-) Vždycky odjíždím s těmi největšími. Myslím, že můžu jezdit ve světové špičce, což jsem potvrdila na prvních závodech Světového poháru.  

Text a foto -peh-

zdroj: cyklokros.cz