25.3.2017 Trofeo Chinelli

25.3.2017 Trofeo Chinelli
Prvním silničním závodem české sezóny je tradičně VC Hlohovce, kde jsme se rozhodli novou sezónu zahájit já a Richard. Jednalo se pro nás spíše o společenskou událost a nasátí atmosféry po zimě. Z pohledu závodního se jedná spíše o letecký den, neboť mírné převýšení s jedním brdkem k jinému závodění nevybízí. A taky chuť závodit po zimě je veliká. Součástí programu je i závod elite, kde byly k vidění přední české celky a dokonce i zahraniční (slovenské nadějné Saganovce do toho nepočítám, já jsem pořád čechoslovák).
Po vyhlídkovém projetí okruhu by se mohlo zdát, že se stačí udržet ve skupině a „samo se to“ poveze. Leč po startu a úvodním brdku se to pěkně natáhlo. Nicméně, hlavně nezůstat sám na vrcholu, se podařilo a už se to jenom vezlo, tedy letělo. V nejdelším úseku trati, který měl tvar trojúhelníku, to před námi v balíku lehlo. Nikam se necpat, se opět potvrdilo a vyplatilo. A pak už si pamatujeme jen útržky neb ostatní je někde v mlze Počítat kola jsem zapomněl už ve třetím, takže nebýt zvonu, kroužím tam ještě dnes. Richarda jsem ztratil někde, už ani nevím v jakém kole. Ale jistě v brdku, protože to dával výborně. Takže taktika, že mě dotáhne do cíle a já dám spurt o první flek, nám pro letošní ročník nevyšla Po závodě a sdělování dojmů vyšlo najevo, že si Ríša odjel popovídat se závodníky a o jejich účasti na prosincovém cyklokrosu v Milovicích. Tak já si našel skupinu, kde byli i kluci z Varty. Jelo nám to parádně. V posledním kole mi v brdku odjeli,  90kg váhy (pozn. red. s kolem 96,5 kg) do kopce moc nechce Po dosažení vrcholu jsem si dával, abych tu dlouhou rovinu nejel sám. Kluci trochu zvolnili, asi na 38 km/h, tudíž se mi podařilo dotáhnout, resp. dosupět. Varťáci, moc díky, na UAC vrátím Pak už jsme to jen doletěli a byl vysněný cíl. Výsledky nejsou podstatné, zážitek jedinečný.
Podtrženo, sečteno, organizace a zázemí výtečné, divácká kulisa jedinečná, zvláště podpora týmu Varta ji dělala jak na TdF. Počasí vyšlo na jedničku, vítr jen mírně otravný. Naše výkony byly úměrné přípravě, takže spokojenost, ve zdraví jsme dojeli a to je důležité. Za rok opět na Trofeo Cinelli Hlohovec nebudeme chybět. 
Prvním silničním závodem české sezóny je tradičně VC Hlohovce, kde jsme se rozhodli novou sezónu zahájit já a Richard. Jednalo se pro nás spíše o společenskou událost a nasátí atmosféry po zimě. Z pohledu závodního se jedná spíše o letecký den, neboť mírné převýšení s jedním brdkem k jinému závodění nevybízí. A taky chuť závodit po zimě je veliká. Součástí programu je i závod elite, kde byly k vidění přední české celky a dokonce i zahraniční (slovenské nadějné Saganovce do toho nepočítám, já jsem pořád čechoslovák).
Po vyhlídkovém projetí okruhu by se mohlo zdát, že se stačí udržet ve skupině a „samo se to“ poveze. Leč po startu a úvodním brdku se to pěkně natáhlo. Nicméně, hlavně nezůstat sám na vrcholu, se podařilo a už se to jenom vezlo, tedy letělo. V nejdelším úseku trati, který měl tvar trojúhelníku, to před námi v balíku lehlo. Nikam se necpat, se opět potvrdilo a vyplatilo. A pak už si pamatujeme jen útržky neb ostatní je někde v mlze Počítat kola jsem zapomněl už ve třetím, takže nebýt zvonu, kroužím tam ještě dnes. Richarda jsem ztratil někde, už ani nevím v jakém kole. Ale jistě v brdku, protože to dával výborně. Takže taktika, že mě dotáhne do cíle a já dám spurt o první flek, nám pro letošní ročník nevyšla Po závodě a sdělování dojmů vyšlo najevo, že si Ríša odjel popovídat se závodníky a o jejich účasti na prosincovém cyklokrosu v Milovicích. Tak já si našel skupinu, kde byli i kluci z Varty. Jelo nám to parádně. V posledním kole mi v brdku odjeli,  90kg váhy (pozn. red. s kolem 96,5 kg) do kopce moc nechce Po dosažení vrcholu jsem si dával, abych tu dlouhou rovinu nejel sám. Kluci trochu zvolnili, asi na 38 km/h, tudíž se mi podařilo dotáhnout, resp. dosupět. Varťáci, moc díky, na UAC vrátím Pak už jsme to jen doletěli a byl vysněný cíl. Výsledky nejsou podstatné, zážitek jedinečný.
Podtrženo, sečteno, organizace a zázemí výtečné, divácká kulisa jedinečná, zvláště podpora týmu Varta ji dělala jak na TdF. Počasí vyšlo na jedničku, vítr jen mírně otravný. Naše výkony byly úměrné přípravě, takže spokojenost, ve zdraví jsme dojeli a to je důležité. Za rok opět na Trofeo Cinelli Hlohovec nebudeme chybět. 
 
Velké poděkování patří firmám PROLOG BIKE a ENERVIT za dodaný materiál a sportovní výživu.
 
autor: Martin Šklíba