P. Dlask: „Holanďani jsou neuvěřitelně silní a maximálně využili domácí prostředí“

Česká cyklokrosová reprezentace sice na mistrovství Evropy v Rosmalenu nedosáhla na některou z medailí, ale čtvré a páté místo Jany Czeczinkarové a Jakuba Ťoupalíka jsou příslibem do dalších závodů. Reprezentační trenér Petr Dlask evropský šampionát zhodnotil a přidal i další zajímavosti.

Jak hodnotíte vystoupení českých reprezentantů?

Medaili nemáme. Z toho jsem zklamaný. Přitom v prvních dvou závodech juniorů a žen do 23 let jsme o ni bojovali a byla na spadnutí. Ťoupalík odjel výborný závod, ale v posledním kole zaváhal a toho stálo umístění na bedně. Šulc a Ježek útočili na hraně desítky, ale v v posledním kole šel Šulc k zemi přes jednoho ze soupeřů a Ježek bojoval dlouho se spadlým řetězem. Škoda drobných zaváhání a chyb, které kluky srazily. Jana Czeczinkarová doplatila na to, že se musela postupně prodírat dopředu přes ostatní soupeřky. Když se konečně dostala na čtvrté místo, tak už jí nezbývalo moc času, aby dokázala jít přes třetí Holanďanku.

Do Světového poháru v Táboře zbývá deset dní. Co se dá ještě zlepšit, aby to cinklo?

Junioři na tom nejsou vůbec špatně. Momentálně máme generaci, kterou jsme tady dlouho neměli. Jsou schopni jezdit do desítky. Když to všechno sedne, tak jsou schopni bojovat i o medaile. Věřím, že se budou chtít doma ukázat v nejlepším světle a prodat, to co v nich je a nebude je svazovat nervozita. V kategorii mužů do 23 let je strašně znát každý rok, navíc kluci startují až ze zadních pozic. Tomáš Kopecký se mohl těžko prosadit lépe, když startoval jako třetí od konce. Proto nelze nad nimi lámat hůl. V Táboře můžou startovat v kategoriích juniorů a třiadvacítkářů i B-týmy. Tuto možnost využijeme, aby si všichni vyzkoušeli zazávodit s těmi nejlepšími, získali zkušenosti a motivaci do dalších závodů.

Naši cyklokrosaři možná dopláceli na ostré lokty soupeřů. Nechybí jim větší dravost?

Když přijedou Belgičani a Holanďani za hranice, tak jsou občas poloviční. Ale pokud závodí doma, tak jsou neuvěřitelně silní, nikomu nedarují ani metr. To bylo vidět v závodě žen do 23 let. Ty jsou schopné si vjet hodně do vlasů.

Co říkáte dominanci domácích Holanďanů, kteří získali z pěti závodů čtyři tituly?

Maximálně využili domácí prostředí. Obzvláště v kategorii žen a U23 vybojovaly šest medailí. Klobouk dolů. Ale není se čemu divit. V Holandsku je dámská cyklistika sportem číslo jedna. Díky obrovské konkurenci se mezi sebou vzájemně předhánějí a jdou nekompromisně za svým cílem, ziskem medailí. Vždyť mezi prvními šesti skončilo v kategorii žen do 23 let pět Holanďanek.

Jaký byl tedy celkový dojem z mistroství Evropy?

Byl to menší světový šampionát. Holanďani uspořádali mistrovství Evropy na velmi vysoké úrovni. Ať už celkového zabezpečení nebo tratě, která byla kompletně oplocená. Kvůli teplému počasí byly všechny závody extrémně rychlé, rozhodovaly prakticky jen dvě písečné pasáže. Šampionát navštívily davy diváků, ať už domácích nebo belgických. Navíc to umocňovala skvělá atmosféra, kterou vytvořili všichni fanoušci.

Text a foto-peh-