Krakonošův cyklo maraton !!

Krakonošův cyklo maraton !!

Krakonoš je pověst, Krakonošův cyklomaratón je realita, krutě krásná realita, kterou opakovaně prožíváme. Letošní ročník nebyl výjimkou. Vydali jsme se na něj v silné sestavě. Dva vrcholoví vrchlaři Richard a Jarda a jeden vrcholový rovinář Martin. Start byl tradičně v Trutnově. Počasí se jevilo pěkně horce, tak nebylo pochyb, že se zahřejeme, vypotíme nějaký ten tuk. Start byl rozdělen na dvě vlny, první co zvolila trať 175 km a druhou na 125 km. Já jsem byl rád za tu druhou neboť výjezd na Pražskou boudu mám ještě v živé paměti (pozn . red. V ročníku 2017 jsem vyjel první úsek 30% stoupání, pak mé tělo řeklo dost a už jsem si to šinul po krátké trase do Trutnova mimo závod). 

První vlny vystartovala po ráně z děla a po pěti minutách i ta moje druhá. První kilometry ubíhali v pohodě. Již kousek za Trutnovem jsem zahlédl jak u silnice v příkopu rostou cyklisti :-) No opatrnosti není nikdy dost. Pokračovali jsme směrem do Polska, kde máme každoročně hranice otevřené. Po přejetí hranic bylo hned znát, že nejsme v Čechách a to v dobrém slova smyslu. atmosféra podobná jako na TdF. Lidé fandili, tleskali, kytarista u jednoho mostku vyhrával nějaký hit, prostě paráda. A to včetně zabezpečení tratě, která bylo jako vždy na jedničku a bylo možné se soustředit jen na závod. Letos pořadatelé trať trochu natáhli a v Polsku jsme absolvovali jedno pěkné stoupání. Vzhledem k horkému počasí pořadatelé zajistili občerstvení v Lubawce. Já tam dojížděl jen na páru:-) Takže natankovat a dál. Následovalo dlouhé a táhlé stoupání na Pomezní Boudy. Stoupání se dá jet pěkně v tempu, tedy ti první. My vzadu jsme jeli pěkně v tepu:-) Ale i tak jsem postupně dojížděl borce na krátké co to ze začátku přehnali a nebo borce na dlouhé co šetřili síly na ta prudší stoupání.
Na Pomezních Boudách byl další bufet tak jsem motor doplnil nejen o tekuté palivo, ale i o pevné v podobě vysočiny a rohlíku:-)
Sjezd je dlouhý a šlapavý, takže si odpočinout není kde. V Temném Dole je dělení tras. Rozloučil se se spolu sjezdaři a vydal se sám směr Trutnov. Myslel jsme na kluky jak šplhají na Pražskou Boudu a byl rád, kde jsme teď já. Cesta ubíhala již rychleji. Přejezd Hrádečku byl rychlý. Pak sjezd, kde jsem si dal jeden smyk před stromem, omluvil se mu a jel dál. Poslední úsek je rovinatý s posledním táhlým stoupáním do Trutnova. Slunce hřálo celou dobu, pot v litrech kapal jak z děravého děravého okapu. Cílem dne bylo projet cílem, což jsem splnil. Čas není podstatný, pocit úžasný. Kluci se ješět trápili na dlouhé trase, ale dali to a to je důležité. Hlavně ve zdraví dojet.
Příští rok přijedeme určitě znovu, organizace výborná, diváci v Polsku úžasní a o to jde, užít si to.
 
Děkujeme našim partnerům....Mireas reality, NN Zdravé Potraviny, Prolog Bike Shop, EthicSport, Enervit